Dvacátého prvního září 1996, MČR na klasické trati, 6,9 km pro ženy, 11,2 km pro muže, podobné parametry jako letos. Výsledky v hlavních kategoriích žen i mužů byly velmi těsné. V ženách zvítězila o 19 vteřin Iveta Liberdová, stříbro brala Šárka Valášková a necelou minutu na vítězku ztratila Bronzová Iva Knapová.

V mužích rozhodla necelá vteřina. Zvítězil Rudolf Ropek před Tomášem Prokešem. Těmto dvěma nikdo nemohl sekundovat, bronzový Václav Zakouřil ztratil přes 5 minut. Na nezapomenutelný závod Ruda s Tomášem zavzpomínali. Ruda Ropek: „Docela na ten závod s Prokšíkem rádi vzpomínáme, protože jsem ho předběhl až od sběrky do cíle a vyhrál po docela náročné trati o necelou sekundu, přičemž na sběrce jsem byl 2 sekundy za ním… Byl tam jeden zajímavý moment u volby postupů, rovně přes údolí ale do brutálního kopce, nebo velká obíhačka po rovině. Když jsem se rozhodoval řekl jsem si, že Tomáš půjde určitě rovně, tak jsem šel taky rovně, abych náhodou obíhačkou neztratil, přitom ve skalách jsem vždy všechno, co se dalo, obíhal. Když se rozhodoval Tomáš, řekl si, že já půjdu určitě obíhačku, a tak šel taky, aby náhodou neztratil špatnou volbou.“

Mapa MČR 1996 s postupy Petra Henycha v H21 – v elitě se ve svých 62 letech na start postaví i letos!

„Nakonec se ukázalo, že jsem mu tam dal myslím minutu a půl, takže to sice bylo o dost rychlejší rovně, ale pak jsem byl z toho krpálu na dalších postupech tak vytuhlej, že jsem ten náskok rychle ztratil a Tomáš se na mne dotáhl. Oba jsme měli pocit, že běžíme bezchybný závod a že dnes určitě vyhrajeme. Kdyby na mne na sběrce někdo nezavolal, že ztrácím 2 sekundy, ani bych se nenamáhal finišovat a nejspíš bych skončil až druhý. Tomáš startoval bohužel přede mnou a nikdo na něj na doběhu nehoukl, sice by asi neměl takový finiš jako já, ale tu vteřinku na společnou zlatou by určitě udělal.

Ještě si vzpomínám, že ten doběh Tomáš řešil přes Jury a koukal, jak se čas zaokrouhluje, a myslím, že jsem ho porazil jen o pár desetin, ale počítal se zaokrouhlený čas a mně se to zaokrouhlilo dolů a jemu nahoru, takže byl nakonec druhý, přestože nedostal ani tu půlvteřinu!“

Tomáš Prokeš: „Na sběrce jsem o sekundu vedl a v cíli byl o sekundu druhý, takže jsem pochopitelně nebyl nadšený. Jelikož jsem Rudu týden nebo dva týdny předtím porazil ve Vracově na jeho oblíbeném „Hagaby“ (okruhy s hromadným startem, navíc na rovině a já byl silnější v kopcích), tak jsem si na něho věřil a rozhodl jsem se, že budu volit postupy jako on – tj. spíše obíhačky než rovně přes kopce. A to se mi stalo osudným hned někde na začátku, kdy jsem volbou postupu (právě obíhačky místo jít přímo) ztratil cca minutu a půl. Ruda šel kupodivu přímo. Jinak jsem velké chyby neudělal, i když nějaké půlminuty by se tam určitě našly.“

Doporučení Rudy Ropka: „Každý závod končí až za cílovou páskou, a ne na sběrce, i když je takto dlouhý a náročný, jako v borských skalách. Zbytečně nepřemýšlet nad postupy, které nedokážu rozhodnout ani domu u stolu, když se rozhodnu pro postup, neváhat a dodržet ho s maximální precizností. A i když se volba obíhačky může zdát nevýhodně delší – vzhledem ke konkrétnímu mezičasu, nemusí být špatná z pohledu celkové strategie sil. Takže stačí jen „tlačit, tlačit a tlačit“ až do cíle!“

A jak bývá zvykem, v tak nádherném a náročném prostoru vždy další rok po MČR pořádáme další ročník tradičních 5-denních závodů Bohemia orienteering – takže letošní účast může být vhodným tréninkem, ochutnávkou, lákadlem přijet sem za rok znovu.