Archiv autora: Tomáš Vácha

MČR na Slavíčku po 26 letech – 2. část

Dvacátého prvního září 1996, MČR na klasické trati, 6,9 km pro ženy, 11,2 km pro muže, podobné parametry jako letos. Výsledky v hlavních kategoriích žen i mužů byly velmi těsné. V ženách zvítězila o 19 vteřin Iveta Liberdová, stříbro brala Šárka Valášková a necelou minutu na vítězku ztratila Bronzová Iva Knapová.

V mužích rozhodla necelá vteřina. Zvítězil Rudolf Ropek před Tomášem Prokešem. Těmto dvěma nikdo nemohl sekundovat, bronzový Václav Zakouřil ztratil přes 5 minut. Na nezapomenutelný závod Ruda s Tomášem zavzpomínali. Ruda Ropek: „Docela na ten závod s Prokšíkem rádi vzpomínáme, protože jsem ho předběhl až od sběrky do cíle a vyhrál po docela náročné trati o necelou sekundu, přičemž na sběrce jsem byl 2 sekundy za ním… Byl tam jeden zajímavý moment u volby postupů, rovně přes údolí ale do brutálního kopce, nebo velká obíhačka po rovině. Když jsem se rozhodoval řekl jsem si, že Tomáš půjde určitě rovně, tak jsem šel taky rovně, abych náhodou obíhačkou neztratil, přitom ve skalách jsem vždy všechno, co se dalo, obíhal. Když se rozhodoval Tomáš, řekl si, že já půjdu určitě obíhačku, a tak šel taky, aby náhodou neztratil špatnou volbou.“

Mapa MČR 1996 s postupy Petra Henycha v H21 – v elitě se ve svých 62 letech na start postaví i letos!

„Nakonec se ukázalo, že jsem mu tam dal myslím minutu a půl, takže to sice bylo o dost rychlejší rovně, ale pak jsem byl z toho krpálu na dalších postupech tak vytuhlej, že jsem ten náskok rychle ztratil a Tomáš se na mne dotáhl. Oba jsme měli pocit, že běžíme bezchybný závod a že dnes určitě vyhrajeme. Kdyby na mne na sběrce někdo nezavolal, že ztrácím 2 sekundy, ani bych se nenamáhal finišovat a nejspíš bych skončil až druhý. Tomáš startoval bohužel přede mnou a nikdo na něj na doběhu nehoukl, sice by asi neměl takový finiš jako já, ale tu vteřinku na společnou zlatou by určitě udělal.

Ještě si vzpomínám, že ten doběh Tomáš řešil přes Jury a koukal, jak se čas zaokrouhluje, a myslím, že jsem ho porazil jen o pár desetin, ale počítal se zaokrouhlený čas a mně se to zaokrouhlilo dolů a jemu nahoru, takže byl nakonec druhý, přestože nedostal ani tu půlvteřinu!“

Tomáš Prokeš: „Na sběrce jsem o sekundu vedl a v cíli byl o sekundu druhý, takže jsem pochopitelně nebyl nadšený. Jelikož jsem Rudu týden nebo dva týdny předtím porazil ve Vracově na jeho oblíbeném „Hagaby“ (okruhy s hromadným startem, navíc na rovině a já byl silnější v kopcích), tak jsem si na něho věřil a rozhodl jsem se, že budu volit postupy jako on – tj. spíše obíhačky než rovně přes kopce. A to se mi stalo osudným hned někde na začátku, kdy jsem volbou postupu (právě obíhačky místo jít přímo) ztratil cca minutu a půl. Ruda šel kupodivu přímo. Jinak jsem velké chyby neudělal, i když nějaké půlminuty by se tam určitě našly.“

Doporučení Rudy Ropka: „Každý závod končí až za cílovou páskou, a ne na sběrce, i když je takto dlouhý a náročný, jako v borských skalách. Zbytečně nepřemýšlet nad postupy, které nedokážu rozhodnout ani domu u stolu, když se rozhodnu pro postup, neváhat a dodržet ho s maximální precizností. A i když se volba obíhačky může zdát nevýhodně delší – vzhledem ke konkrétnímu mezičasu, nemusí být špatná z pohledu celkové strategie sil. Takže stačí jen „tlačit, tlačit a tlačit“ až do cíle!“

A jak bývá zvykem, v tak nádherném a náročném prostoru vždy další rok po MČR pořádáme další ročník tradičních 5-denních závodů Bohemia orienteering – takže letošní účast může být vhodným tréninkem, ochutnávkou, lákadlem přijet sem za rok znovu.

MČR na Slavíčku po 26 letech – 1. část

MČR na klasické trati a lesní prostor v okolí Sloupu v Čechách a Svojkova, to je spojení, které funguje. Bude to neuvěřitelných 26 let, kdy se ve stejném prostoru právě republikový šampionát na klasice běžel. Shromaždiště závodu 21. září 1996 tehdy bylo severně v dnes již neexistujícím rekreačním středisku. Mapu Modlivý důl 1 : 10 000 mapoval Jiří Beránek. Pořadatelské funkce zastalo především osvědčené novoborské duo závodníků, dnes běhajících již v kategorii H80, ředitel závodu Jaroslav Křtěnský a stavitel tratí Miroslav Beránek. A právě Mirek zavzpomínal na tehdejší MČR.
„Od té doby došlo k nějakým změnám, hlavně u porostů, na skále proti sloupskému skalnímu hradu přibyla vyhlídková věž a k ní cesta, ale na atraktivnosti a náročnosti skalních partií v západní části prostoru léta nic neubrala,“ zavzpomínal na závodní terén. Věří, že se třeba i na letošních závodech najdou pamětníci, kteří se zúčastnili v roce 1996, přijedou zavzpomínat a porovnat, jaké to bylo tehdy a jaké je to dnes. Připraven je pro všechny zájemce veřejný závod.
Na závěr ještě jedna rada: „Všeobecně i letos platí stejné rady jako před 26 lety — v těch nejsložitějších skalnatých partiích raději dvakrát pozorně přečíst mapu a jít najisto než ztratit kontakt nebo zbytečně výšku. V těchto terénech pak minuty rychle naskakují v neprospěch chybujícího.“
Za pár dní se můžete těšit na závodní mapu z roku 1996, vzpomínky a rady tehdejších medailistů – Rudolfa Ropka a Tomáše Prokeše, mezi kterými o zlatu rozhodovala necelá vteřina!
A co nás tedy čeká letos? Shromaždiště bude na louce u obce Svitava, závodní prostor je rozšířen ještě o les sahající více na východ až k Velenicím. V sobotu se poběží kvalifikace a v neděli budou ti nejlepší bojovat ve finále. A tratě finále určitě budou stát za to – stavitelem je autor klasiky na MS 2021 oceněný titulem „autor nejlepší světové tratě roku“ Petr Pekka Karvánek.

Závodníci bez práva startu v MČR

Níže uvedení závodníci, kteří se přihlásili do kategorií MČR nesplňují žádnou z podmínek umožňující právo startu na MČR. Vyřazujeme je tímto z kategorií MČR a prosíme do 9.9.2022 o sdělení, zda svou přihlášku ruší, případně zda ji chtějí změnit na některou z kategorií veřejného závodu.

TBM0451 D18 Porubská Lenka C
BOR0809 H16 Hrůzek Ondřej B
OSN0606 H16 Zrník Tomáš C
VSP0405 H18 Baldrian Tomáš C
TBM0207 H20 Knor Martin C
PGP7106 H21 Janas Petr C
TJN8600 H21 Francke Michal C
SJC9703 H21 Zikmund Zdeněk C
ZBM8721 H21 Zháňal Jan C
ZBM9910 H21 Vandeghinste Grégoire C
LCE9201 H21 Valenta Jiří C

Skalnatý Slavíček

Prostor kopce Slavíček bude hostit boje nejlepších orienťáků na klasice, pojďme se podívat, co terén nabízí:

Některé kopce na severu Čech nesou libozvučná pojmenování. Patří mezi ně i Slavíček (535 m n. m.) vystupující v severní části Ralské pahorkatiny. Jeho členité a převážně zalesněné svahy oddělují obce Sloup v Čechách a Svojkov, kde za romantickou roklí Modlivého dolu navazuje vyšší, ale méně známý Tisový vrch (540 m n. m.).

Převážnou část rozložitého návrší Slavíček tvoří svrchnokřídové pískovce, mnohde vystupující ve výrazných členitých skalních útvarech, samotný vrchol a také severní temeno jsou však už z mladotřetihorní čedičové vyvřeliny.

Modlivý důl je temnou soutěskou uzavřenou mezi pískovcovými skalními stěnami. Ústřední partii tvoří amfiteátr s uměle vyhloubeným výklenkem s kaplí a novogotickým portálem ze 30. let 19. století. V okolí zaujme bizarní svět skalních věží a bašt, z nichž některé jsou vyhledávaným lezeckým terénem.

V krajině ještě nápadnější je skupina pískovcových skal poblíž Svojkova, která zaujme už při pohledu ze silnice. Dominuje jí skalní věž s alpsky znějícím názvem Matterhorn, výraznými skalami jsou i Praděd, Věž přátelství, Českolipská věž atd. Zajímavým skalním členěním se vyznačuje také severní až severozápadní úbočí Slavíčku už blíže k obci Sloup. Najdeme zde např. Švédskou stěnu, Tureckou hlavu nebo Sochu svobody. Přímo proti skalnímu ostrohu hradu Sloup se otevírá vstup do uměle vyhloubené Samuelovy jeskyně.

U závodů MČR 2022 a také Bohemie 2023 můžete v logu závodů nalézt podobu slavíčka, který vás bude provázet celými závody. Který slavíček bude ten váš? Ikonický kopec uprostřed závodního prostoru, ptáček, který vám bude hvízdat nad hlavou, nebo vám bude stačit oranžovo-bílé logo na mapě?